Rozdíl mezi žárovým a galvanickým zinkováním

27.01.2016

Víte, čím se od sebe tyto typy zinkování od liší? Dozvíte se v našem článku.

ŽÁROVÉ ZINKOVÁNÍ

Žárové zinkování má velmi dlouhou historii, v roce 1741 objevil francouzský chemik, že zinek může ochránit ocel před korozí. Avšak tento postup zdokonalil do dnešní podoby v roce 1837 jiný Francouz - pan Sorel, který zavedl chlorid amonný jako tavidlo.

Od této doby se metoda nazývá zinkování v roztaveném zinku, zinkování ponorem, žárové zinkování.

Jak to probíhá

  1. Ocelové svařence, výpalky očištěné od mastnoty, okují, rzi, barvy atd. se ponoří do lázní s kyselinou k odmoření.
  2. Pak následuje oplach ve vodě.
  3. Poté ponoření do tavidla.
  4. Po osušení se zboží ponořuje do roztaveného zinku při teplotě 450 °C.

Na povrchu oceli se vytvoří povlak s podílem slitinových fází zinku a oceli a vnější vrstvou čistého zinku ve vrstvě od 3 0­90 mikronů, jde i větší vrstva, ale musí se použít ocel s vyšším obsahem křemíku, který však může způsobit křehkost povlaku.

Hlavní přednosti

Žárové zinkování má velké výhody a do dnešní doby je to nepřekonaná ochrana oceli před korozí.

  • dlouhá životnost (1­3 mikronů úbytek/rok)
  • rovnoměrný povlak na celém povrchu i vnitřních a obtížně přístupných plochách
  • stejná vrstva i na hranách
  • odolnost proti mechanickým vlivům
  • bezproblémové svařování všemi způsoby zinkové oceli
  • jednoduchá kontrola kvality
  • nízké vstupní náklady
  • možnost kombinace s dalšími povlaky

Číslo mezinárodní zinkovací normy EN ISO 1461.

Galvanické zinkování

Zatímco galvanické zinkování je úplně jiná technologie s jinými výstupními vlastnostmi - horšími vůči povětrnostním vlivům.

Galvanické zinkování také nazýváme elektrolytické zinkování. Již tento název vypovídá o technologickém procesu lišícím se od žárového zinkování.

Jak to probíhá

  1. Na začátku je postup podobný, ocelový povrch se očistí od rzi, okují, odmastí a odmoří.
  2. Zboží se zavěsí do vodního roztoku zinečnaté soli (elektrolyt) a zapojí se jako katoda ke zdroji stejnosměrného proudu.
  3. Jako anoda se zapojí desky z čistého zinku (99,995 %). Elektrolyt může být kyselý, alkalický i neutrál.
  4. Jakmile se zapojí proud, začne probíhat elektrolytický děj, kdy se zinek z anody rozpouští a plave ke katodě, kde se vylučuje na povrchu materiálu.

Vrstva galvanického zinku má jemnozrnnou strukturu, běžná vrstva je 5­8 mikronů, ale dá se udělat až 20 mikronů. Avšak pro tlouštku vrstvy větší jak 15 mikronů je finančně výhodnější zboží žárově zinkovat.

Elektrolytické pozinkované předměty se běžně chromátují, tato úprava ochrání galvanický zinek při dopravě a skladování. Chromát je žlutý, modrý, zelený ale i bezbarvý. Galvanicky pozinkované díly nejsou vhodné do venkovního prostředí.

Hlavní přednosti 

  • slabá vrstva vhodná k aplikaci různých druhů barev
  • elektrochemická ochrana
  • ochrana proti mechanickému poškození
  • dobrá odolnost proti abrazi

Dle těchto základních srovnání vychází, že žárové zinkování je vynikající povrchová úprava pro venkovní použití, zatímco galvanický zinek je spíše o estetickém pohledu a nikoliv jako ochrana před rzí.

Martin Neumann